Jsem čokl sebestředný, co dělá, co chce, kdy chce,

všechno, co najdu, cpu si do nenasytné tlamy

a neskutečně žárlím na žrádlo v tvojí misce,

ač mám své břicho plné, a co jíš, nechutná mi.

Je jenom málo věcí, po kterých toužím vskrytu,

mé nitro psychopata přetéká lhostejností.

Se všemi bez rozdílu jednám vždy bez soucitu,

jakmile po mém není, přivádí mě to k zlosti.

Ať jakkoliv se cítím, jsem rád, když trpí jiní,

nedopřát úspěch druhým činí mi potěšení.

Vychutnám si, jak pro ně mé mraky slunce stíní,

a jejich pocit štěstí ve zklamání se změní.

Kdykoliv zájem vzbudím v nějaké hloupé huse,

zavrčím a pak drsně do srdce zakousnu se.