Na počestnou si nehraje, nikdo by jí to nevěřil,

město není moc veliké a všichni ji tu znají.

V tom pestrém lidském divadle život jí roli vyměřil,

nabízí služby nemravné mužům, co přetlak mají.

Když není zrovna přítomná, lidé si o ní říkají,

že je to holka prodejná, která je snadno k mání.

Zná všechny místní občany a slyšela, jak sténají,

jakmile kolem prochází, vždy mlsně hledí na ni.

Má na neřesti monopol, takže ji skoro každý měl,

gymnazisté i strážníci, ženáči, ba i vdovci.

Protože dobré zisky má z té denní dávky mužských těl,

občas dá jen tak z charity místnímu bezdomovci.

Pár pohoršených zoufalců s hlavou vztyčenou míjí...

Až do výslužby odejde, tak pomník postaví jí.