Mrchovina

Mrchovina

Divoké hory, černý les, kraj, který v sobě hrůzu tají,

smrt všude je tu přítomná a může přijít odkudkoli.

Skutečností se stávají špatné sny, co se v noci zdají,

těžko se odtud dostává, když každý krok tvé tělo bolí.


Děsivý svět se ukrývá v místech, kam slunce nezasvítí,

kdo rozum má, tak raději obloukem velkým ten kraj míjí.

Žijí zde divní tvorové, a jestli z nich tě někdo chytí,

zpátky víc už se nevrátíš, tvé kosti v temných koutech shnijí.


Zabloudíš-li a uvidíš světlo před sebou na chvilenku,

úlevu malou pocítíš v domnění, že znáš cestu domů.

Pak se svobodným nádechem, když už si myslíš, že jsi venku,

zjistíš, že je to pouze past, dojdeš ke svému bodu zlomu.


Je mnoho tvorů v Mrchovině, kteří spřádají svoje sítě,

tak dovnitř vstup a vyber si z nich, kdo o tvůj život připraví tě.

Divoké hory, černý les, kraj, který v sobě hrůzu tají,

smrt všude je tu přítomná a může přijít odkudkoli.

Skutečností se stávají špatné sny, co se v noci zdají,

těžko se odtud dostává, když každý krok tvé tělo bolí.


Děsivý svět se ukrývá v místech, kam slunce nezasvítí,

kdo rozum má, tak raději obloukem velkým ten kraj míjí.

Žijí zde divní tvorové, a jestli z nich tě někdo chytí,

zpátky víc už se nevrátíš, tvé kosti v temných koutech shnijí.


Zabloudíš-li a uvidíš světlo před sebou na chvilenku,

úlevu malou pocítíš v domnění, že znáš cestu domů.

Pak se svobodným nádechem, když už si myslíš, že jsi venku,

zjistíš, že je to pouze past, dojdeš ke svému bodu zlomu.


Je mnoho tvorů v Mrchovině, kteří spřádají svoje sítě,

tak dovnitř vstup a vyber si z nich, kdo o tvůj život připraví tě.

Divoké hory, černý les, kraj, který v sobě hrůzu tají,

smrt všude je tu přítomná a může přijít odkudkoli.

Skutečností se stávají špatné sny, co se v noci zdají,

těžko se odtud dostává, když každý krok tvé tělo bolí.


Děsivý svět se ukrývá v místech, kam slunce nezasvítí,

kdo rozum má, tak raději obloukem velkým ten kraj míjí.

Žijí zde divní tvorové, a jestli z nich tě někdo chytí,

zpátky víc už se nevrátíš, tvé kosti v temných koutech shnijí.


Zabloudíš-li a uvidíš světlo před sebou na chvilenku,

úlevu malou pocítíš v domnění, že znáš cestu domů.

Pak se svobodným nádechem, když už si myslíš, že jsi venku,

zjistíš, že je to pouze past, dojdeš ke svému bodu zlomu.


Je mnoho tvorů v Mrchovině, kteří spřádají svoje sítě,

tak dovnitř vstup a vyber si z nich, kdo o tvůj život připraví tě.

(ze sbírky:

Zákeřní beránci, obětní vlci

)

Uvedené básně pocházejí z oficiálně vydaných sbírek.

Jakékoli kopírování, šíření, publikování či jiné užití bez výslovného souhlasu autora je zakázáno.

© Petr Stránský, 2020–2025.

Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno ve Frameru

Uvedené básně pocházejí z oficiálně vydaných sbírek.

Jakékoli kopírování, šíření, publikování či jiné užití bez výslovného souhlasu autora je zakázáno.

© Petr Stránský, 2020–2025.

Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno ve Frameru

Uvedené básně pocházejí z oficiálně vydaných sbírek.

Jakékoli kopírování, šíření, publikování či jiné užití bez výslovného souhlasu autora je zakázáno.

© Petr Stránský, 2020–2025.

Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno ve Frameru