Najal jsem si na tvé kroky soukromého detektiva,

zjistil jsem, že bez výčitek jiným mužům tělo dáváš.

Věděl jsem to vlastně dávno, v rozkroku jsi příliš živá,

jsem si jistý na sto procent, i když mi to nepřiznáváš.

Romantika jde teď stranou, sen o tobě se mi hroutí,

na mysl tak vnucuje se představa dost naléhavá:

jaké by to asi bylo nůž do srdce zabodnout ti?

Dívat se, jak energie rychle z tebe vyprchává...

Jako zločin sice zní to, důvod ale neshledávám

výčitky mít vůči ženě, která dvojí život vedla.

Musel bych si chvíli zvykat, že se single znovu stávám,

výhodu by to však mělo, že bys už nic neprovedla.

Argumenty k žárlivosti neměl bych pak nikdy více,

plně by to zaručily tvoje prázdné zřítelnice.