Do skládanky mého bytí poslední teď hledám z dílů,

bytost, která jak já tuší, co je skrytá podstata.

Na své cestě za poznáním potřebuji ženskou sílu,

ve světě se někde skrývá moje svatá nesvatá.

Možná je na druhém břehu, nemusí mít lidské tělo,

v negativní existenci mimo náš čas přebývá.

Dlouhé roky zprávu o ní moje srdce vyhlíželo,

snad ji v světa labyrintu najdu ještě zaživa.

Přijde ke mně připravena jít vstříc mému zasvěcení,

dosavadní identitu pomůže mi odhodit.

Přenese ji spolu se mnou přes propast, za níž nic není,

díky ní se budu moci do věčnosti narodit.

S vědomím, že společně jsme našli smysl života,

zmizím já a zmizí ona, zůstane jen prázdnota.