Vývoj světa se zastavuje a lidé s chytrostí se míjí,

stačí jim dlaně natažené a k tomu duše nenažrané.

Nevytvoří nic převratného, ani budoucí historii,

jak ozvěna v nich nahlas duní jen myšlenky a city plané.

Hlavu si denně naplníme průjmem ze sociálních sítí,

televize nás zásobují hudbou a filmy pro dementy.

Nic z toho proudu bez obsahu v našich myslích se nezachytí,

a my dál pouze zůstáváme průtokovými konzumenty.

Nevíme už, co bylo včera, co bude zítra, neřešíme,

hltáme všechno nenasytně, zakrýváme tím prázdno v sobě.

Soutěže, zprávy, seriály, co předhodí nám, prostě sníme,

nikdy to ale uvnitř sebe neudržíme dlouhodobě.

Už nevnímáme, že se paměť stále ke stejným věcem vrací

a proudům špíny nabízíme náš mozek – záchod splachovací.