Psi vyjí v naší vesnici, vždy když se blíží zima,

jejich vytí se rozléhá nevlídnou nocí tmavou.

Každé z těch zvířat dopředu mrazivou zkázu vnímá,

ten zvuk táhlý a děsivý je pro svět špatnou zprávou.

Psi vyjí v naší vesnici, když nebe zatáhne se,

z bouřky jsou přímo šílení, pěnu u tlamy mají.

Větří, že temná obloha poselství v sobě nese,

o tom, že lidé někteří rána se nedočkají.

Psi vyjí v naší vesnici, vždy když přicházím domů,

i ti, co jindy radostně ocasy svými vrtí.

Já nechávám je klidně výt a nedivím se tomu,

jsem totiž místním hrobníkem, cítí ze mě pach smrti.

Psi vyjí v naší vesnici v denním i nočním čase,

a každý poutník místům těm raději vyhýbá se.