Cestuje tramvají, je sedm hodin ráno.

Běžný den pracovní, právě se rozednilo...

Jemu však osudem milovat bylo přáno

a proto celý svět vidí jak Boží dílo.

Potichu odešel, když ona ještě spala,

pět minut nad ní stál, kreslil si do paměti,

jak jeho milá je krásná a dokonalá.

Nechtěl se dotýkat, ač toužil po objetí.

Vnímá teď intuicí to, že se probudila,

milostné splynutí prostoru nepodléhá.

V srdcích jim převládá magická lásky síla,

souznění bez hranic a absolutní něha.

Na dálku spojeni, cítí se jako v ráji,

ve stejnou vteřinu šťastně se usmívají.