Po něžné noci vstali časně ráno,

rituál starý opakovat chtěli,

něco, co roky nebylo jim přáno,

v ztracené době, kdy se neviděli.

Čas rány léčí a lidé se mění,

po letech znovu svítání s ní vítá

a v srdci cítí nostalgické chvění

za všechna rána spolu neprožitá.

Pojednou v dáli zvláštní věc se stane,

zlatavá záře za obzor se schová,

nastanou věci nikdy nevídané:

po chvíli slunce objeví se znova.

Jako by vrátit všechno by jim chtělo,

dokola stále pro ně vycházelo.