Sotva ráno slunce vyjde, muž, který se vážně tváří,

dostaví se s blokem v ruce na rozlehlé pobřeží.

Mořské vlny pozoruje, jak do písku zvolna vráží,

pečlivě je eviduje, na každé z nich záleží.

Svoji mysl soustřeďuje, je to práce velmi těžká,

přesný záznam skutečnosti bude jeho zásluhou.

Vše se rázem v marnost mění, když nějakou vlnu zmešká,

musí začít znovu dělat jednu čárku za druhou.

Stát na břehu do soumraku náročné je pro člověka,

obzvlášť těžkou práci mívá, když se moře rozbouří.

Polevit se ale nedá, statistický úřad čeká,

a nad prací odfláknutou těžko oči přimhouří.

Večer se pak domů vrací, jen prázdno ho přivítá,

všechny čárky odpovědně do půlnoci počítá.