Hned poté, co v celém městě odbije hodina pátá,

jako koncert zazní všude stovek klíčů zamykání.

Z pohodlných kanceláří vytratí se natotata

muži, ženy s šedou duší, zaplacení z našich daní.

Mezi stohy dokumentů puch razítek po nich zbyde,

celý den jen proflákali, do davu se tiše vmísí,

splývají s ním nenápadně, tváří se jak běžní lidé,

nemusí to každý vědět, že jsou úřednické krysy.

Unaveni nebývají, co dělají, není práce,

hýří vždycky energií nejvíc, když jim skončí směna.

Jejich hlavním potěšením bývá něčí buzerace,

ze své věčné dominance mají ega nasycená.

Ze srdcí krev inkoustová pronikla do morku kostí,

celé jejich bytí páchne agresivní zbytečností.