Byl jsem dlouho na podpoře, žil jsem čím dál více skromně...

Ve chvíli, kdy pan domácí už si přišel pro klíče,

zavolala úřednice, že má dobrou zprávu pro mě,

zvláštní byznys nabídla mi, dělám smrti řidiče.

Každý den ji doprovázím, není to tak hrozná práce,

když má smrt, co vzadu sedí, mladé dívky podobu.

Pomáhám jí podílet se na snížení populace,

a sám hned tak nedostanu předvolání do hrobu.

Na seznamu odškrtávám jména různých cizích lidí,

že se všem svým blízkým vyhnu, bylo mojí podmínkou.

Jak každý z nás jednou skončí, několikrát za den vidím,

u těch, kteří procházejí svou poslední hodinkou.

Na smrt už jsem přivykl si a mám svoji práci rád,

občas zajdu ve dnech volna na pohřby se podívat...