Od malička zvykala si, že ji druzí lidé bijí,

první facku od života schytala už ve školce:

mladší kluk jí ruce zkroutil, bez milosti podal si ji,

jen proto, že chtěla chvilku jet na jeho tříkolce.

Doma výprask pravidelně jako malá dostávala,

na gymplu z ní spolužačky udělaly si svůj cíl.

Do manželství partnera pak moc dobře si nevybrala,

hned druhý den po obřadu do tváře ji uhodil. 

Než po čase opustil ji kvůli její kamarádce,

tak ji zmlátil před odchodem, zlomil ruku v zápěstí.

Dodnes v každém muži vidí násilníka nebo zrádce,

připadá si vždycky přitom jak hromádka neštěstí.

Nikdo zatím nezkusil ji přesvědčit o její ceně.

Nediv se jí, že se krčí a dívá se vystrašeně.