Jděte stranou, smrtelníci, řadoví a obyčejní,

provolejte slávu jednou, dvakrát, ba i potřetí,

vzdejte poctu lepším lidem, nejsme přece všichni stejní,

mezi lůzu obyčejnou přicházejí estéti.

Jsou to muži pevných zásad, ušlechtilé tlamy cení,

primitivním sprostým vtipům nikdy by se nesmáli.

Stokrát denně ruce myjí a jsou pevně přesvědčeni,

že vzdělaný člověk prostě nevrhne a nekálí.

Na druhých jim nezáleží, sami určují svou cenu,

navonění, namyšlení, ve značkovém obleku.

Každý titul sebestředně přidají ke svému jménu,

nechtějí být přirovnáni k normálnímu člověku.

Realitu nevnímají, domýšliví mimoni,

nevěří, že jiným lidem jejich duše nevoní.