V životě denně potkáváš idioty a debily,

dáváš se s nimi do hádky, křičí na tebe z plných plic.

Dívej se na ně s odstupem, jako by tu už nebyli,

na prach se jednou rozpadnou, jsou to jen těla a nic víc.

Ředitel, soudce, generál, lidé ctnostní a bohatí,

ty klaníš se jim s pocitem, že jejich moc je bez hranic.

Když jejich střeva vzbouří se, důstojnost pryč se vytratí,

na mísu stěží doběhnou, jsou to jen těla a nic víc.

Modelky, chladné bohyně, tváře z obálek prestižních…

Víš, že je marná touha tvá mít některou z těch krasavic.

Pod neupřímným líčením je běžnou holkou každá z nich,

zblízka tě čeká zklamání, jsou to jen těla a nic víc.

Dáme na první signální, všechno má však svůj rub i líc,

od prezidentů k žebrákům jsme jenom těla a nic víc.