Je konec století v zlomené Evropě,

města jsou v rozkladu, z hor navždy zmizel sníh.

Jen občas zasvítí žárovka na stropě,

v ulicích bloumají smečky psů toulavých.

Z nebe déšť kyselý dopadá do louží,

do prázdna blikají reklamní neony.

Po lásce fyzické lidé víc netouží,

v tělech se skrývají jen mrtvé hormony.

Každý den možné je změnit své pohlaví,

nikdo nic nevlastní, není dál už co krást.

Děti se nerodí, postýlky rezaví,

dneska těm nejmladším dávno je přes patnáct.

Sem tam ten mrtvý svět na chvíli ožije

pro hrstku odvážných turistů z Asie.