Denně si zkouším nasbírat kytici z malých chvilek,

ve kterých jsem sám pro sebe byl na okamžik šťastným.

V té sbírce pro mě cenu má každičký jeden dílek,

za léta, co jsem na světě, už jich pár stovek vlastním.

Úsměv cizího člověka, hudba, co duši léčí,

slunce na modré obloze, půvabné dívčí tváře...

Když v paměti je usuším, tak s láskyplnou péčí

všechny své drobné radosti ukládám do herbáře.

Tím herbářem pak listuji vždycky, když úzko je mi,

vlny štěstí mě zaplaví, v hlavě mi zvony zvoní.

Je těžké z chvilek vybírat, tak probírám se všemi,

ačkoliv časem povadly, přesto mi stále voní.

Před spaním v srdci otevřu archív se vzpomínkami,

a mám pocit, že usínám obklopen květinami.