Láska má různé podoby, na začátku tě strhne proud,

jindy jde pouze o záblesk, který trvá jen chvíli.

Nejhorší je pak zjištění, že není čeho dosáhnout,

přes počáteční jistotu srdce se vždycky mýlí.

Spíše než citů záplava slušnost tě zůstat přinutí,

tělo se brzy okouká, z radostí jsou jen zvyky.

Žvýkáme se jak žvýkačky, i když jsme dávno bez chuti,

denně se k sobě vracíme jak dělník do fabriky.

Vzpomínky jako placebo dál sebeklam nám vytváří,

a na medaile za věrnost ve vitríně prach padá,

znovu svá srdce zapálit málokdy se už podaří,

těžko však dá se uplatnit lásky výrobní vada.

Všední dny náš vztah rozkrájí na stále menší části

a postupně se stáváme jeden druhému pastí.