Na stole zbytky jsou snídaně, zatímco nese se večeře,

stále mám bláznivé nápady, neměl jsem čas dospět k rozumu.

Ještě mě nepřešla puberta a už mi smrt klepe na dveře,

já před ní s úspěchem kličkuji, dychtivý po dalším průzkumu.

Nějak se mi příliš nedaří můj přechod od dětství ke stáří,

když toužím na velké hostině ochutnávat dál chod za chodem.

Dlouhá je k životu příprava, na chvíli člověk jen zazáří,

kufry pak musí si zabalit, odejít nejbližším východem.

Cítím se trochu jak repetent, který se ulejval ze školy,

a místo výuky povinné tisíckrát porušil školní řád.

Nestačil jsem se vše naučit, nedopsal domácí úkoly,

nezvládám vzorce a rovnice, umím však naplno milovat.

Ačkoliv tělo mi zestárlo, podléhá už zkáze pomalé,

v srdci mi oheň dál plápolá, v duši mám ovoce nezralé.