Na jaře májový deštík pel květů na stromech smývá,

vlaštovky přilétly z jihu, z tepla se radují s námi.

Všechna ta nádherná svěžest kouzelné poselství skrývá:

to píšou maminky z nebe dětem, co zůstaly samy.

V létě stín vysokých stromů dopadá na luční trávu,

po bouřce vzduch deštěm voní, sluníčko z oblohy pálí.

Všechny ty zázračné chvíle přináší tajemnou zprávu:

to píšou maminky z nebe dětem, kterým život daly.

Na podzim chladná jsou rána, krajina v mlze se topí,

listy už na stromech zlátnou, obloha zdá se být nízká.

Všechen ten čarovný opar má v sobě magické stopy:

to píšou maminky z nebe všem dětem, kterým se stýská.

Jen v zimě, když přijdou mrazy a kalné je světlo denní,

tak pláčou maminky v nebi a slzy ve sníh se mění...