Jsem už pár týdnů na mysli skleslý,

potkal jsem v lese opilé muže,

byli to lovci, kořist si nesli,

poznal jsem smutně, čí je to kůže.

V kapsách těm vrahům cinkaly mince,

za jejich účast v zločinu jistém:

zabili lišku Malého prince.

Svět se stal rázem prázdnějším místem.

Vadila lidem, kteří nám vládnou,

s vrahy a lháři přišel řád nový,

nedává lásce naději žádnou.

O jejím kouzlu kdo nám teď poví?

Se svojí růží někde tam v dáli

nad naším světem pláče princ malý…