Na kraji vesnice, v pondělí po ránu,

zděšením chasníku vlasy se zježily.

Od lesa uviděl přicházet Moranu,

tu, kterou v neděli do vody vhodili.

Tvář se jí šklebila, po dvou si kráčela,

s pohledem výhrůžným jak pomsty bohyně,

hořící pochodeň v pařátech držela,

dávno už v mysli své rozhodla o vině.

Když první došková chalupa vzplanula,

chasník se otočil a začal utíkat.

Ohnivá vlna se vesnicí hrnula,

a lidé mohli jen bezmocně naříkat.

Morana zmizela, v lese se ztratila,

jaro pryč odešlo, zima se vrátila.