Měla ho tajně ráda, byla z něj zcela mimo,

vše na světě by dala jen jemu jedinému.

Když v sobě našla sílu povědět mu to přímo,

on naznačil jí jemně, že nehodí se k němu.

Nabyl pak rázem pocit, že její city zkrotil,

snažil se nevšímat si, jak nešťastně se tváří.

Najednou z blízké louky přiletěl žlutý motýl,

dívce na hlavu sedl a v jejích vlasech zářil.

Chlapec byl náhle zmaten, když podíval se na ni;

s motýlem, co ji zdobil, vypadala jak víla.

Musel se ptát sám sebe, co mu ve vztahu brání...

Díky té zvláštní chvíli láska se narodila.

Jak málo často dělí zármutek od radosti,

a o lásce či štěstí rozhodnou maličkosti...