Padá déšť podzimní na opuštěná hnízda,

žádný pták nezpívá, všichni jsou v teplých krajích,

vítr zlý, ledový ve větvích teskně hvízdá,

zůstal jen skřivánek, co neodletěl na jih.

Dny v hejnu radostné vystřídaly dny chudé,

smutný a hladový sám v jednom z těch hnízd bydlí,

peří má promoklé a neví, co s ním bude,

nemohl letět pryč se zlomenými křídly.

Pod šedou oblohou denně se chladem třese,

hlad chvíli oklame, když napije se v louži.

Po noci neklidné světlo klid nepřinese,

v obavách sleduje, jak dravci kolem krouží.

Zima je nablízku, čím dál později svítá,

až hejno vrátí se, on už ho nepřivitá.