Objednali si na víkend hotel na mořském břehu,

kde koncem října vítala je opuštěná pláž.

Věřili, že tu naleznou zapomenutou něhu,

jako by snad šlo poručit: a teď se srdce snaž.

Intimní kontakt vyšuměl jen v pokus neobratný,

do rána už víc nespali, přemýšleli, co dál.

Potom se spolu dívali na východ slunce matný,

divný byl a jak západ spíš oběma připadal.

Na písku mlčky seděli, smutný muž s tichou ženou,

obraz toho, co nastane, když cit se vytratí,

a srdce se jim plnila jistotou nevyřčenou,

že ani k nim se nazpátek léto už nevrátí.

Nestrávili zde další noc, téhož dne s podvečerem

jely odtud dva taxíky, každý z nich jiným směrem...