Za každým druhým oknem vánoční hvězda září,

z nebe sníh jemně padá, je tu adventní čas,

stánky a vůně punče, úsměvy v dětských tvářích,

ve čtyři už se stmívá a v noci bude mráz.

Poté, co v krutém chladu den na ulici strávil,

na všechnu radost kolem dívá se smutný pán.

Ještě před pěti lety Vánoce také slavil,

pak zasáhlo ho náhle pár osudových ran.

Měl domov, ženu, děti, postupně všechno ztratil,

když o práci též přišel, došly mu zbytky sil.

Alkohol v denních dávkách cestu mu na dno zkrátil,

žije teď ze dne na den a nemá žádný cíl.

Minulost svojí vahou denně ho dohání,

jen jedno přání mívá: dožít se svítání.