Když vydal jsem se za tebou, tak nebe bylo bez mráčku.

Mířil jsem na tvou oslavu, s kyticí růží červených.

Cestou jsem koupil šampaňské a pár laskomin do sáčku,

a těšil jsem se na tebe, tvé modré oči a tvůj smích.

Už byl jsem skoro na dohled činžáku, kde jsi bydlela,

v tom zřetelně jsem zaslechl, jak v dálce cosi burácí.

Začala houkat siréna a obloha se zatměla,

a nad hlavou jsem uviděl letadel velkých formaci.

Svět jako by se zpomalil, pak bomby padat začaly,

kolem se domy hroutily, já na ulici dál jsem stál.

Okno do tvého pokoje spatřil jsem chvíli zpovzdálí,

a náhle tam nic nebylo, když jsem se znovu podíval…

V šoku jsem potom klopýtal na místo, kde měl být můj cíl,

a růže prachem pokryté na trosky domu položil.