Od včerejška jsem zmaten, zvláštní věc se mi stala,

řekl mi totiž doktor: "Mám pro vás špatnou zprávu,

vyhnout se téhle změně je šance příliš malá,

už brzy budete mít na krku druhou hlavu."

Rychle jsem po těch slovech přešel od smíchu k pláči,

bral jsem předtím tu bouli jen za výrůstek pouhý.

Ptám se ho, nač mít druhou, když jedna plně stačí...

Proč měl bych mít hlad dvojí a dvojnásobné touhy?

Výhody jisté jsou tu, dostanu k dispozici

dva mozky a dvě ústa a čtvero bystrých očí,

a když jedna má hlava bude chtít hloupost říci,

tak druhá pohotově hned do řeči jí skočí.

Moje podoba nová přinese mi též slávu,

jako dvouhlavá bytost vyniknu vždycky v davu.