Dneska jsem se rozhodl, že se stanu stromem,

dřevinou míň nápadnou, co se v lese schová.

Nežli si to rozmyslím, na úřad jdu honem,

ať je mi tam přiznána identita nová.

Strávím dny, co zbývají, v místě navždy daném,

dále život povedu jednoduchý, čistý.

Váhám, zda být listnáčem nebo jehličnanem...

Snesu, až mi na zimu opadají listy?

Zbavím se tak nákladu, který s sebou vleču,

už mě zkrátka nebaví být obklopen tupci.

Dobře vím, že ani tak smrti neuteču,

stejně jednou v budoucnu přijdou dřevorubci.

Vždy, když vítr zafouká, chci větvemi mávat,

a můj život bude mi větší smysl dávat.