V domku dva metry pod zemí mám sklípek plný sklípkanů,

a všem případným zlodějům říkám to pro výstrahu.

Když hledím dírkou klíčovou, nejvíc je jich tam po ránu,

to není vidět na stěny a ani na podlahu.

Znám dobře tvůj strach z pavouků a až mě přijdeš navštívit,

děsivý šok ti připravím, nezabráníš mi v ničem.

Sestoupíš se mnou po schodech, zvědavá, co se bude dít...

Jemně tě dovnitř postrčím a pak otočím klíčem.

S potěšením si poslechnu nesouvislou změť výkřiků;

až umlkneš, tak pochopím, že už jsi v bezvědomí.

Po pár minutách čekání odemknu, vezmu za kliku,

otrlý jsem a nečekám, že mě ta scéna zlomí.

Přesto to bude na pohled i pro mě silná káva,

jak z hromady těl pavoučích kouká ven tvoje hlava.