Kdo zaslechne dupot zdáli, jehož zvuk se kvapem blíží,

okamžitě zastaví se, po těle ho zamrazí.

Po chviličce nejistoty divný tvor mu cestu zkříží,

to stonožka psychonožka pro svou oběť přichází.

Poutníka se hrůza zmocní, je to bytost obrovitá,

proti níž si bezvýznamný a zbytečný připadá.

Bojovat se nepokouší, ví, že to hned od ní schytá,

jako kytka v žáru slunce jeho ego uvadá.

S každým dalším zadupnutím ztrácí oběť vnitřní cenu,

jak z přehrady protržené síla z duše vytéká.

Postihne to bez rozdílu stejně muže jako ženu,

vytratí se nenávratně, co z nich dělá člověka.

Fyzicky tě nenapadne, nedotkne se ti těla,

pouhou svojí existencí jen stín z tebe udělá.