Tvá duše spící k vědomí se hlásí,

v ruce mám nůžky, v srdci divný žár.

Stříhám ti, stříhám tvoje krásné vlasy,

zbývá mi minut posledních jen pár.

Zvykla sis, že jsi ideálem krásy,

za chvíli, dívko, změní se ti svět.

Stříhám ti, stříhám tvoje krásné vlasy,

na kterých vždy sis dala záležet.

Vzpomínám přitom na ty krásné časy,

kdy bylas čistá, sladká, nevinná.

Stříhám ti, stříhám tvoje krásné vlasy,

a je to, jak když slunce zhasíná.

Rohypnol záhy účinek svůj ztratí,

ty poznáš, čím se za nevěru platí.