Na staré fotce, ještě černobílé,

tři dívky parkem bezstarostně kráčí.

Netuší, jaké před nimi jsou cíle,

neděle jarní ke štěstí jim stačí.

Ta první zemře za několik roků,

jednoho dne ji rychlé auto srazí.

Druhá to skončí po smrtelném skoku,

zanechá vzkaz jen: "Odpusťte, mi drazí."

Poslední z dívek jediná je živá,

dnes už je stará, dávno ovdovělá.

Na snímek z mládí každý den se dívá,

na dobu, kdy dvě kamarádky měla.

Jak uhlík žhavý v paměti ji pálí

vše, o čem tenkrát spolu povídaly.