Přijdu k tobě před půlnocí, vstoupím dovnitř bez klepání,

marně do tmy ustupuješ, marně držíš v ruce kříž.

Křik tvůj ani prosby tvoje v ničem už mi nezabrání,

tenkrát jsem ti přece slíbil, že mě znovu uvidíš.

Chodíš občas k mému hrobu, teď se divíš, že zas žiji,

dnes v noci si trochu drsně věčnost s tebou ukrátím.

Propustku jsem dostal z pekla, tak ji plně využiji,

tenkrát jsem ti přece slíbil, že se k tobě navrátím.

Stačí mi, že vychutnám si obličej tvůj vyděšený,

strach pronikne do tvé duše, na kousky ji rozláme.

A věř, drahá, že se dočkáš ještě další hrůzné scény,

tenkrát jsem ti přece slíbil, že se zase potkáme.

Chtěla ses mě sice zbavit, pouto je však mezi námi,

od chvíle, kdy tvoje ruka nůž do srdce vrazila mi.