V přístavních uličkách, když se den nachýlí,

na místě nejvíce vzdáleném Bohu,

jestliže zatoužíš lásku mít na chvíli,

najdeš tam milenku na každém rohu.

Jedna loď za druhou denně sem připluje,

jakmile zakotví, holky se rojí.

Každá z nich šeptá, jak ráda se miluje,

za hrstku zlaťáků může být tvojí.

Sny se jim zbortily, plány už nemají,

zvykly si každý den prodat svá těla.

Jen v srdcích vyhaslých občas jim potají

ztracená budoucnost stesk rozezněla.

Když slunce po ránu lucerny zháší,

ve slaném oparu smutek se vznáší...