Já jsem dívka uzavřená, mužů jsem se vždycky bála,

k zoufalství mě přiváděly jejich mlsné pohledy.

Na rande jsem nechodila, vztahům jsem se vyhýbala,

všichni se mi zdáli stejní, od mladých až po dědy.

V našem světě liberálním zákony mi možnost daly

vynutit si i ty věci, co normálně nesmíme.

Vzala jsem si balík slámy, byl to obřad celkem malý,

už jsme spolu čtyři roky a dobře se snášíme.

S balíkem mám klidný život, mlčí a jen stále leží,

proti vztahu s nějakým chlapem moc rozdílů nevidím.

Že nemůžu otěhotnět, na tom příliš nezáleží,

já s pomocí aktivistů nějak si to zařídím.

Balík nechce důvěrnosti, ani když jsme spolu sami.

Až zatoužím po rozvodu, stačí škrtnout zápalkami...