Seděli ptáci v restauraci způsobně tiše na židli,

jedinými tam hosty byli a nikdo si jich nevšímal.

Servírky ani nenapadlo, že by jim menu nabídly,

vrchní je vůbec nebral vážně, něco si četl opodál.

Seděli ptáci v restauraci, byli to černí havrani,

snažili se být nevtíraví, nechtěli zůstat o hladu.

Taková míra lhostejnosti však ptačí duši poraní,

čas běžel, nic se neměnilo, ztráceli rychle náladu.

Seděli ptáci v restauraci, do stolu klovat začali,

dlouho už čekat nemuseli, reakce přišla po chvíli:

servírkám došla trpělivost a košťaty je vyhnaly,

kdyby znaly ty opeřence, možná by přístup změnily.

Byli to ptáci michelinští, vnímali každou chybičku,

a restauraci neútulné nedají žádnou hvězdičku.