Pryč je dnes touha něco objevovat,

zmizely ruce ze tmy podané.

Před nocí blízkou není kam se schovat,

v čase, co přijde, nic se nestane.

Pozornost mizí, zvolna roztéká se,

ztracené lásky už mě nemrzí.

Zůstanu navždy chladný k dívčí kráse,

dávno jsem zjistil, že je iluzí.

Nemám víc vůli mít nějaké přání,

jako list v řece proud mě odnáší.

Na duši padla tíha zanikání,

můj popel vítr brzy rozpráší.

Nehybný obraz ze mě pouze zbývá.

Snad jenom láska zůstává dál živá…