Některé dívky pouze chvíli kolem mých dveří procházely,

doteků pár si pamatuji z těch příliš krátkých setkání.

Zakrátko jsme si sbohem dali, protože svoje plány měly,

rozhodly se, že před samotou někdo jiný je zachrání.

Jak stárnu, brouzdám ve vzpomínkách i v koutech prachem zasypaných,

ty dívky zkouším představit si, vrací se mi k nim myšlenky.

Nevybavím si všechna jména lásek jen krátce milovaných,

vlny času je odplavily a dneska jsou z nich ztracenky.

Po letech už si nevzpomenu, jak voněly, jak vypadaly,

a zjišťuji, že jejich tváře v srdci mi dávno odkvetly.

Nejspíš už nikdy nedozvím se, jak zestárly a kým se staly,

netuším, zda jsou ještě živé či se smrtí se zapletly.

Byly jak hvězdy padající, co nebem rychle proletí,

dnes jsou to střípky rozsypané na podlaze mé paměti.