Věřím, že někde místo je, kde bychom spolu mohli žít,

kde budou naše životy jak dvě klubka se splétat.

Toužím po tvojí blízkosti, pokouším se ho objevit,

ať přijdeš nebo nepřijdeš, já budu tě tam čekat.

Můžeme se tam oba stát čímkoliv, co si budem přát,

a křídla nám tam narostou, abychom mohli létat,

volní a přece spoutaní tím, co nás bude spojovat...

Se srdcem plným naděje já budu tě tam čekat.

Půjdu tam třeba tisíc mil, lhostejný k svému bezpečí,

krev po těle mi ze sta ran po cestě začne stékat.

V tom ráji dosud neznámém pak příchod tvůj mě vyléčí,

unavený a zraněný já budu tě tam čekat.

V zimě před mrazy schoulený, spálený žárem léta,

já budu tě tam čekat dál až do skonání světa.