Ocitli jsme se ve válce mezi nebem a Satanem,

zajali jsme v ní anděla, štěstěna se ho zřekla.

Dáváme průchod násilí, jenom těžko s tím přestanem,

dosud žil v světě iluzí, teď pozná příchuť pekla.

Mohli bychom ho ponechat napospas jeho osudu,

radši mu budem celou noc předčítat nemravnosti.

Bohužel nelze znásilnit tu bezpohlavní obludu,

nemůžeme ho rozlámat, když nemá žádné kosti.

Nožem mu křídla odříznem, až ráno příchod ohlásí,

svou nesmrtelnost neztratí, jen nebude dál škodit.

Sadisticky nás potěší jeho bolestné grimasy,

v andělské krvi s rozkoší budeme se pak brodit.

Do tváře vzkaz mu vyryjem strážcům Božího těla:

odstupte, stvůry nebeské, vraťte se do kostela!