V špinavé řece denně se myla,

osudem bylo jí přisouzeno,

že vždycky navíc na světě byla,

dívka, co nikdy neměla jméno.

Bonbóny znala jen z vyprávění,

k životu že prý voda jí stačí,

slýchala často: jídlo dnes není,

nenašla sílu už ani k pláči.

Sirotkem pouhým brzy se stala,

svět se k ní stavěl jak k méněcenné.

K čemu je holka hubená, malá?

Nikdo si na ni víc nevzpomene.

Zmizely stopy po těle mladém.

V devíti letech zemřela hladem.