Když ráno vstáváš, dívko křehká, co probouzíš se s depresemi,

tak zkus si, prosím, připomenout, že na světě je spousta krásy,

a vlna štěstí v lidských srdcích obíhá zvolna celou Zemi,

jak oheň, který nikdo jen tak nezastaví a neuhasí.

Nemocní síly nabírají, osud jim dává další šanci,

dívka chléb čerstvě upečený z domova nese pro přítele,

nesmělý chlapec lásku svoji poprvé právě vyzval k tanci,

a matky nemluvňata kojí, budoucí světa spasitele.

Sluníčko svítí do kočárků a dětem tváře něžně hladí,

po dlouhé cestě do přístavů z daleké cesty lodě plují.

V objetí k sobě přitisknuti stojí ti, co se mají rádi,

a nevěsty si se ženichy prstýnky zlaté vyměňují.

Nejsou to jenom sny a přání, to všechno se teď vážně děje,

proto se usměj, zvedni hlavu a nezůstávej bez naděje.