V přílivu života topím se ve víru,

na kousky z tebe mám duši svou rozbitou.

I kdybych utekl až na kraj vesmíru,

stále tě budu mít v srdci svém ukrytou.

Dík tobě pobývám ve stavu beztíže,

prolétám vesmírem jak šťastná kometa.

Dlouho to netrvá, pak klesnu nejníže,

a touha po tobě zas se mnou zametá.

Marné je snažení, marná je námaha,

má láska silnější je s každým setkáním.

Chvíli mě zabíjí, chvíli mi pomáhá,

já všechno přijímám a dál se nebráním.

Ať už jsi kdekoliv, sílu mi předáváš.

Ať už jsem kdekoliv, dál ve mně zůstáváš.