Odešla do koupelny, smýt z těla vůni hříchu,

on kouří cigaretu, tváří se rozmrzele,

když se pak k němu vrátí, pokoj se octne v tichu,

ani jeden se nechce vrátit zpět do postele.

Předtím už nejmíň stokrát lepší soulože zažil,

ležela jako prkno, cítí se podvedený.

Tohleto má být všechno? Kvůli tomu se snažil?

Jako když figurínu miloval místo ženy...

Ona už dobře vnímá, že špatný směr to vzalo,

na rande ještě včera sliboval vzdušné zámky.

Váhá, zda omluvit se, že snažila se málo,

a nebo prostě mlčet, nechat to bez poznámky.

Přemýšlí, zda s ní víc prožít, než jednu kapitolu,

Ví, že nebude věrný, pokud zůstanou spolu.