Všechno, co jsem mohl prožít, je teď dokonáno,

nemám v plánu získat jmění, lásku ani slávu.

Už se v noci neprobouzím, někdy ani ráno,

zůstávám tak po celý den v letargickém stavu.

Věci mám již nachystané na poslední cestu,

zavazadlo zabalené v rohu mojí duše.

Až dostanu pokyn shůry, půjdu bez protestu,

toho, co mě k světu poutá, vzdám se jednoduše.

Ještě před dvaceti lety asi bych se bránil,

svět byl plný pestrých barev… všechny oprýskaly.

Touhy kdysi naplněné čas už dávno zdanil,

pár vzpomínek pouze zbylo, co s mým tělem spálí.

Nakonec se srdce zbavím, odhodím i jméno.

Když zaťuká smrt, tak zjistí, že je otevřeno…