Se sekyrou, s pilou v ruce odhodlaně kráčí muž,

žárlivost jím prudce zmítá, právě dnes v něm nastal zlom.

Smířlivost a trpělivost po letech mu došly už;

v lese, kam má namířeno, nachází se jeho strom.

Osobně a s velkou péčí zasadil ho před lety,

roky se pak o něj staral, doopravdy rád ho měl.

Větve s něhou prořezával, pečoval mu o květy,

přesto ho strom v jeho očích neustále podváděl.

Ochotně se nastavoval ptákům, hmyzu, zvířatům,

několikrát k vidění byl, jak ho někdo objímá.

Kvůli němu propadal muž hysterickým záchvatům,

nyní zlost ho zaslepila, nic jiného nevnímá.

Klid s dřevěným nevěrníkem těžko někdy nastane,

řešením tak zůstala jen vražda z vášně zklamané.