Také se s každým vypráním nemůžeš dopočítat

a z hromady tvých ponožek nejméně jedna chybí?

Nepomůže ti vztekat se a za hlavu se chytat,

utekla nejspíš do země, kde se jí více líbí.

Kam mizí druhá do páru, marně se všichni ptají,

a nikdo zatím nezjistil, proč se ty věcí dějí.

Snad jak si lidé někteří po letech sbohem dají,

stejně tak páry ponožek spolu se rozvádějí.

Ponožce, která zbyla tu, po parťačce se stýská,

víckrát ji ale nespatří, vzpomínky pouze zbydou.

Časem se ten stesk utiší, jiný vztah možná získá,

s ponožkou sobě podobnou navzájem vstříc si vyjdou.

Té druhé sny jen zůstaly o štěstí párů celých,

v zemi ztracených ponožek, sirotků osamělých.